Co tě žene? Za čím se honíš? A proč? Co by se stalo, kdyby ses zastavil?
Tyhle otázky si můžete pro začátek položit na papír. Vypsat se z nich. A v procesu se těmi pocity projedete – střevy, hlavou, páteří, kudykoliv, kde se váš strach, vztek nebo úzkost usadily. Tělo a mysl nefungují odděleně. Fyziologické procesy v našem těle ovlivňují naše chování ke druhým, spánek i vztah k nám samotným. Když tělo řekne NE, je houby platné, že si dáte pohodu jahodu, měsíční dovolenou nebo každé ráno meditujete. Dokud se neotevřete tomu nejanimálnějšímu z vás, co roztáčí tichý kolotoč neklidu, zas a znovu si odřete bradu vyčerpáním. Zas a znovu budete střídavě sahat po kávě a práškách na spaní.
Já osobně jsem musela zešílet. Seděla jsem na pohovce a třepala se jako blázen. Byl to obraz, který asi znáte z amerických filmů. Za mými víčky se objevil hluboký strach. “Ne, ne, já nechci,” kňourala jsem se zkříženýma rukama na prsou, protože mě něco táhlo ven, někam, kde jsem nevěděla, jaké to bude. Prožila jsem si znovu vlastní porod. Od té doby mám v těle víc radosti a zase klidně spím.
Skutečně existuje cesta, jak pochopit sám sebe.
Add Comment