V životě každého z nás jsou emoce, které jsou pro nás nepříjemné tak intenzivně, že moment, kdy si je máme připustit k tělu, v nás vyvolává pocit ohrožení vlastní identity. Pro někoho je to strach z nemilovanosti, pocit, že jsem stejný jako všichni ostatní. Obava, že to nikdy neudělám dost dobře. Před těmito emocemi se chráníme tím, že v životě volíme strategie chování, abychom se jim vyhnuli. Tyto strategie však mohou přerůst v nezdravé projevy ega, které za běžných okolností slouží jako spojovatel s naší duší. Někdo padá do role oběti, někdo se v životě už prostě nedokáže ani na chvíli zastavit, jiný dělá, že je úspěšnější, než ve skutečnosti je, nebo předstírá moc, jen aby necítil děs z představy vlastní slabosti či zranitelnosti.

K sebepoznání dochází právě tehdy, když si všechny tyhle věci připustíme a odkryjeme hry vlastního ega. Jeho vzorců chování, které nám začaly ubližovat v dobré víře, že nás tím ochrání. Ty pocity pro nás představují obrovské ohrožení, protože se přímo týkají představy o nás samotných.

Ego proces vede k rozložení vlastní identity a poskládaní do její úplnosti a autenticity. Vytahuje vzorce z  nevědomí do vědomí, abyste mohli nahradit nezdravé projevy ega, které vás drtí, a dovolit tak zdravé propojení s vaší duší, která se přes ego potřebuje projevovat.