fbpx
Chceš-li rozesmát Boha, řekni mu o svých plánech

Poslední měsíc je pro mě vskutku ve znamení „pokud chceš Boha rozesmát, řekni mu Irčo os vých plánech“.

Od Vánoc jsem měla dnešní den dokonale naplánovaný:

Vezmu si OFF day na dovolené v Thajsku a jen tak budu.
Koupím si cider, který si vychutnám na pláži.
Budu pozorovat západ slunce a přemýšlet nad životem.

Kdo jsem & kam jdu…

Spešl den to dneska rozhodně bude, ale z úplně jiných důvodů:

Od rána mám pohovory, protože od čtvrtka budu nezaměstnaná.
30.4. končím ve firmě, která mi byla posledních 9 měsíců ekonomickou jistotou a lidským přístavem.
Namísto pláže jsem včera vyrazila do pražských ulic – cowork byl podivně tichý a prázdný.

Namísto lidí v plávkách se sem tam mihl někdo v roušce.
Pivo jsem si koupila v nově otevřeném LIDLU na Smíchově.

A víte vy co?
Normálně jsem byla úplně stejně šťastná!

Petřín zase ožívá. Všechno kvete a venku je opět slyšet dětský smích.

Pravda, některé věci jsou, jako bych byla hodně daleko:

Pracuju na dálku.
Kolegy v práci vídám po Slacku a s vypnutou kamerou.
Rodinu obejmu nejdřív v květnu podle „plánu příletu letadla“.

Protože covid!

Dnešek je speciální ještě něčím dalším.
Dneska je mi 30.
Už jsem tady TŘICET LET!
To je 10 950 dní a každý, kdo bude chtít, si dopočítá hodiny, minuty i vteřiny.

Jak jsem si myslela, že bude mít život v tomhle věku vypadat?

Rodina a sobotní toasty s marmeládou.
Jedno až dvě děti.
Rozjetá praxe.
Na volné noze.
Vydaná knížka.

Jaká je realita?

Sama – ale ne osamělá. Spíš opět sama (se) sebou.
Bez práce, a tak opět na začátku.
Napsané 3/9 povídek o #enneagram. Zbývá 8 měsíců do finiše.

Chceš-li Boha rozesmát, řekni mu o svých plánech…

Tento obrázek určitě znáte.
Mám pocit, že tak nějak vypadá můj život.
A jsem přesvědčená, že nejen ten můj. =)

Včera taky skončil můj 4D půst.
Nemohla jsem spát, a tak jsem si o půl třetí ráno rozjímala s deníkem nad životem – namísto té prosluněné pláže..

A když jsem si položila otázku, jestli můj život doposud stál zato…

…napříč všem bolestem, ztrátám a kurňa!! těžkým zkouškám jsem perem napsala jedno jasné ANO!!! a třikrát ho podtrhla.

Za těch 30 let spousta věcí i lidí z mého života odešla.
A hromada dalších se objevila.

Východ a západ.

Změnila jsem se.
Ale jsem přesvědčená, že ve většině věcech už se nezměním.

Příliv a odliv.

Stárnu. Objevila jsem své první šedé vlasy. Mění mi tvar prsou i těla.
A přesto jsem si snad nikdy v životě nepřipadala dokonalejší.

Den a noc.

Nejistota, kterou jsem chtěla „vyřešit“ a sebenenávist, na kterém jsem chtěla „pracovat“
jsem přijala jako kompost, na kterém začalo klíčit opravdové přijetí.

A tak po krutém podzimu vyrostla laskavost k sobě samé.

Déšť a žár.

V minulém příspěvku jsem se vás ptala, jestli se ještě bojíte. Já často ano.
A pak zase cítím tak důvěrnou odevzdanost životu, jako by mi byly opět 3 a já se mohla stulit do mámina klína.

Dneska rozhodně nebudu sedět na prosluněné pláži.
Ani si nebudu klást žádné filozofické otázky a čekat na moudré AHA momenty.

Už se nepotřebuju hledat.
Vím, kdo jsem.
A vím, co potřebuju, když se tak necítím.

Někdy je zbytečné nad věcmi dumat.
Někdy asi stačí ten život nechat, ať si náš žije.

Add Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Phone: +420 737 262 409
Ochrana osobních údajů: http://bit.ly/2CC0mpR
IČO: 3010244