Tak možná by se hodilo začít tím, jaký byl ten rok 2019. Ušetřím vás tentokrát blitíčka o tom „co mi tento rok přinesl“. Pro mě to letos bylo jednoznačně o přátelích (a do nich počítám i rodinu!!)!
Hodně mi v tomto uvědomění pomohlo předsevzetí, které jsem si vylosovala na Silvestru 2019: „uspořádej 8 akcí pro své přátele“ – DONE.
Parádní akce od grilu, oslavy narozenin až po deskohraní svolané nejen proto, abych „naplnila předsevzetí“, ale především proto, že mně prostě baví obléct si hostitelskou energii a rozlívat polívku (občas i po zemi). Letos, kdy se můj život otřásl v základech, tak v momentech, kdy jsem měla pocit, že v něm NIC nefunguje – počínaje vztahem, přes práci až po moje zdraví…kdy jsem se dívala do budoucna a viděla jsem tam JEDNO VELKÉÉÉ PRÁZDNO…to byli právě moji přátelé, kteří tam stáli jako pevná základová deska a přečkali se mnou všechny bouře.
Brali mně takovou, jaká jsem zrovna byla. I když mi po tváři tekla slza (ehm, častěji slzy), nebo jsem se vnitřně svíjela v nejistotě. Nedovolili mi smutnit příliš dlouho a jednoduše mi zas a znovu připomínali, že mi úsměv sluší víc, dokud si můj mozek zase nerozpomněl, jaké to je cítit radost.
Některé věci, co se mi letos staly, jsem jistě ovlivnit nemohla, jiné rozhodně ano. A proto, až si budu číst různé astro předpovědi, „jaký že bude ten rok 2020“, chci si připomínat, že bude PRÁVĚ TAKOVÝ, JAKÝ SI HO UDĚLÁM! Některé situace totiž byly rozhodně způsobeny mým dokonalým kruháčem, který se jedu furt tvrdohlavě dokola, a ne, a ne se z něj poučit. Jindy roztěkanou myslí a dementními vzorci chování, které mi asi ještě furt něco přináší, jinak nechápu, proč je tak ráda roztáčím znovu a znovu.
Být k sobě laskavá je jen jedna z ingrediencí. Odvaha zajeté myšlenkové struktury měnit, věc druhá. Čím jsem starší, tím jsem méně naivní. Když jsem v jedna dvaceti potkala metodu Cesta, vnímala jsem ji jako „zázrak z nebes“, který mění lidské životy na potkání. A ano, nechci jí tuto moc ubírat. Občas jsem těchto momentů svědkyní v procesech s mými klienty.
Mnohem častěji mi ale přijde, že než o instantní spáse, je to o trpělivosti, vytrvalosti a železně dobrých zvycích, které mně zas a znovu vrací do vlastního středu, protože často během dne existuje asi miliarda věcí, která se mně z něj snaží vyhodit jak z rodea.
Dumala jsem, jak bych pojmenovala můj letošní rok 2019. Jako první mně napadlo „na posrání“…ale pak se začly objevovat slova jako VELKÁ LEKCE, až se z toho vykrystalizovalo BYLA TO JÍZDA, ZAČNI ZNOVA!
Proto jsem se rozhodla, že můj rok 2020 bude rokem DOBRODRUŽSTVÍ A LÁSKY. Bude o odvaze přijímat laskavé výzvy, abych v sobě skrze ně utužila důslednost, která v některých mých oblastech života stále pokulhává a už kolem těch neodkladných změn fakt nechci dál tančit.
Bude o splněných snech, cestování, ale i cílevědomosti, bez které se to u mě proměňuje v gejzír skvělých myšlenek a nápadů se slepou uličkou.
A bude o pokračující cestě lásky k sobě samé, vyvážené ideálně tak, aby se příliš často nezatáčela do nezdravého narcizmu a egoismu, ale abych spíše dokázala po cestě mít jako Karkulka košík plný energie, soucitu a laskavosti, který bych si přála vysílat na ještě více kanálech, než má UPC.
Tak si držme vzájemně palce a napište mi tady dolů, jaký rok 2020 si uděláte vy! =)
Add Comment