Zajímá vás, co s lidmi, kteří svěří svůj emocionální život mým uším, 2-3 hodiny provádím? Pak čtěte dál.

JAK SE MÁTE?
Setkání s klientem začíná úvodním rozhovorem, kde dochází k seznámení a nastavení vzájemné důvěry. Terapeut klade otázky ohledně toho, co klienta na terapii přivádí. Dochází tím k ujasnění stěžejního tématu, kterého se proces bude týkat a často i nejsilnější emoce, od které proces začíná.

ŘÍZENÁ RELAXACE KLIENTA
Při terapii, která trvá 2-3 hodiny, má klient zavřené oči. Terapeut směřuje jeho pozornost k přicházejícím emocím. Provádí ho relaxací, která napomáhá zlepšit schopnosti vnímání svého těla a jeho vizualizace.

CO CÍTÍTE V TĚLE PRÁVĚ TEĎ?
Terapeuta zajímá, co klient cítí aktuálně v těle.  Vede ho, aby emoci procítil, pojmenoval ji a uvědomil si, kde v těle ji cítí. Vytváří prostor, aby pocit přijal a dovolil tak svému organismu danou emoci naplno prožít v intenzitě, která je tady a teď.  Může se jednat o smutek, lítost, vztek, zranitelnost nebo jakoukoliv jinou emoci.

Otevřením se do pocitu se prožívání klienta mění a přichází další emoce. Terapeut je zde po celou dobu pouze v roli svědka, nic neanalyzuje, nenabízí rady. Klientovy přicházející emoce pouze pozoruje a bezpečně ho jimi provádí.

PRŮCHOD EMOCIONÁLNÍMI VRSTVAMI
Terapeut tímto způsobem provádí klienta jeho slupkami emocí. Pokládá otázky jako kdy se takto už v životě cítil nebo zda jeho pocit souvisí s konkrétní osobou, vzpomínkou, situací.

OTEVŘENÍ SE EMOCIONÁLNÍ BOLESTI
Cílem průchodu těmito vrstvami je uvolnit potlačené a neprojevené emoce, a také objevit případnou spojitost s traumatizující vzpomínkou. Otevření se do této vzpomínky přináší stav, který Brandon Bays popisuje jako „moment přítomnosti“ neboli „spočinutí ve Zdroji“.

ZDROJ
Po otevření se do té největší emocionálních bolesti v těle klienta dochází k uvolnění. Brandon toto místo nazývá Zdrojem, který může mít podobu radosti, lásky, uvolnění, klidu. Zkrátka pozitivních emocí, které nás v běžném životě nabíjí, přináší energii a které jsou pro proces léčení esenciální.

V tomto stavu klient dokáže vnímat dříve bolestivé emoce z nového úhlu pohledu. Terapeut zde napomáhá tomu, aby u něj došlo k pochopení dané situace, a tím i jejímu přijetí a uvolnění všech emocionálních bloků. Klientovi se odkrývají zažité postoje k jeho původnímu prožívání. Tento stav klient může vnímat „jako kdyby odpovědi přicházely samy“, nemusí je vymýšlet hlavou, a to proto, že je ve stavu „klidného pozorovatele“.

 EMOCIONÁLNÍ VYPRÁZDNĚNÍ
Nejsilnější pocit nebo vzpomínku, která se při průchodu vrstvami objevila, si klient bere k táborovému ohni – místu, které symbolizuje prostor absolutního bezpečí a kde je možné říci cokoliv. Terapeut pomocí vizualizace provede člověka procesem, kdy u ohně klient přivítá své mladší Já, které prožilo bolestivé vzpomínky, současné Já a také všechny osoby, které se vzpomínkou mohly souviset. Důležitá je zde i přítomnost rádce, jakožto elementu, který ztělesňuje pocit absolutní důvěry a moudrosti.

Ze všech osob si klient volí právě jednu osobu, se kterou bude mluvit právě dnes s tím, že všichni ostatní uslyší všechno, co bude říkat. Následně dochází k nejdůležitější části procesu, a to je emocionální vyprázdnění: pomocí dialogu klient nahlas mluví o tom, „co tehdy doopravdy cítil“. Mluví o tom z pozice, jako by mu znovu bylo 3, 8, 20 let. Jeho mladší Já pojmenovává nahlas všechny potlačené emoce, které si kvůli tehdejšímu kontextu nedovolilo projevit. Až na základě emocionálního uvolnění může dojít k opravdovému přijetí a pochopení situace, včetně způsobů chování osoby z klientovy vzpomínky. To vede ke schopnosti dané osobě plně odpustit.

UZAVŘENÍ TÁBOROVÉHO OHNĚ
Proces uzavírá terapeut vnitřní vizualizací, kdy po potvrzení klienta, že již bylo řečeno vše, dochází k dočištění emocí v těle a závěrečnému dialogu mezi mladším a současným Já, které se vzájemně spojí, a tak do sebe integrují novou moudrost a porozumění. V těle tak vzniká schopnost vyléčit stará zranění.

PRŮCHOD EMOCIONÁLNÍMI VRSTVAMI ZESPODA NAHORU
Ve spojení s vnitřními zdroji terapeut provádí klienta znovu dříve bolestivými emocemi, ke kterým promlouvá z hlubokého uvědomění, které získal u táborového ohně.

INTEGRACE BUDOUCNOSTI
K posilnění léčebného procesu a utvrzení pozitivního výsledku terapie dochází pomocí budoucí integrace, kdy terapeut vede klienta k představám o vlastní budoucnosti o den, týden, měsíc, půl roku, rok, pět let. Vybízí jej, aby zde viděl, cítil, vnímal, jaké to tam je, co prožívá, co se změnilo, co se posunulo, jak jinak reaguje.

V každém daném časovém úseku terapeut klienta podporuje, aby svůj vjem spojoval s tělesným prožitkem v těle. Klient díky tomu pozoruje své staré pocity z nové úrovně vědomí, čímž dává i terapeutovi zpětnou vazbu o úspěšnosti léčebného procesu, který mezi nimi právě proběhl.

PROCÍTĚNÍ POZITIVNA V TĚLA
Terapeut klientovi zvědomuje fakt, že ke všemu, co právě prožil v představě o budoucnosti, má přístup už nyní, protože to v těle dokázal cítit právě tady a teď. Nemusí tedy čekat rok, týden ani dva dny, aby se cítil více šťastný, vyrovnaný, spokojený, ale může s těmito pocity být fyzicky v kontaktu v daný okamžik, s očima otevřenýma či zavřenýma.

DOPIS BUDOUCÍHO JÁ
S tímto uvědoměním terapeut směřuje klienta, aby zůstal ve spojení s budoucím Já a všemi radami a vhledy, které mu zprostředkovalo. Po otevření očí dává klientovi prostor, aby formou automatického psaní napsal dopis, kdy mu jeho budoucí Já dává praktické rady, tipy a nápady, jak být, jak konat, co dělat, jak žít, aby šel po své cestě k Pravdě.

Proces automatického psaní klienta utvrzuje v posunu jeho vnímání a pochopení úrovně vlastního vědomí.

UZAVŘENÍ PROCESU
V závěru setkání dochází ke shrnutí toho, co se v procesu odehrálo. Terapeut dává klientovi tipy, jak o sebe v daný den pečovat a domlouvají se na dalším postupu spolupráce. Terapeut do týdne posílá klientovi e-mail s konkrétními postupy, jak dále pracovat s emocionálním tématem, které se mu otevřelo. Jejich kontakt tedy nekončí po společném tříhodinovém setkání.

CHCI SE OBJEDNAT NA PROCES

Zdroj citací: OROS T. Terapia Cesta a jej využitie v prevencii drogových závislostí. [on-line].
1. vyd. Brno: Pedagogická fakulta MU, 2013. [cit. 2019-02-15]. Dostupný na: http://bit.ly/2S4b1iM