8. PROTOŽE CO JE VÍC NEŽ EMOCIONÁLNÍ POHODA?

Znáš ten pocit, kdy ses vrátil z prázdnin? Odpočatý, vydovolenkovaný. S úsměvem, odstupem a nadhledem. Nic není problém. Všemu se směješ a kolegové tě podezírají z toho, že frčíš na nějaké droze.

Tak omamná a povznášející je spokojenost!

Vyplavují se s ní pocity, že tam, kde jsi, jsi správně: v pekárně, cukrárně, holičství i nadnárodní korporaci.

Drobná zaškobrtnutí ustojíš bez mrknutí oka. „No, tak mi ujel autobus a holt ten e-mail pošlu o hodinu později. Co s tím nadělám? Nic – Eiffelovka nespadne a slunce zítra beztak zase vyjde!“

A i větším kotrmelcům se zasměješ – chcete mě vyhodit? No dobrá, já vím, o co přicházíte. Vy to evidentně nevíte, a tak bude lepší, když půjdu jinam, kde to ocení.

VYROVNANOST + SEBEDŮVĚRA = NADHLED

Existuje nějaký racionální argument, který by vysvětlil iracionalitu pohodových emocí ve velmi nepříjemných situacích?

SEČTENO A PODTRŽENO

Emoce jsou někdy sviňky klouzavé, každopádně má smysl jim naslouchat, protože když to neděláte, jen ztrácíte – sebe, zdraví, autentické vztahy.

Já sama jsem se před šesti lety vydala na cestu s Cestou a od té doby je to vzrušující jízda, která mi přináší do života nové barevné výzvy, které mě baví, i když někdy i bolí.

Jestli si troufáš poznat se „na vlastní emoce“, lépe pochopit sebe, a tím i druhé a svět – určitě mi napiš! Když budeš chtít, ráda tě provedu procesem terapie Cesty.