„Víte, já bych chtěla vědět, proč mi právě tento partner
přišel do života. Co mně má jako naučit.“
„A co kdybyste nevěděla…“
Vzpomínám na mou nedávnou lekci tance, lektorka tam popisovala příběh, kdy se před X lety rozcházela s přítelem a pořád nevěděl, jestli teda jo…nebo ne…nebo jo… Rozešli a prý si jednou jen tak seděla na záchodě A NAJEDNOU JÍ TO CELÉ DOŠLO! PROČ!!! Proč spolu byli, proč to nešlo, ale přišlo si to „jen tak“, z čista jasna, ne hned.
Teď hodně frčí všechny ty new age výkladové příběhy. Máme neskutečný prostor, techniky a kapacitu do sebe zaplouvat hlouběji. Nořit se do sebe a zkoumat co s čím souvisí.
Proč mi pořád do života chodí stejný typ partnera? Proč mám pořád blbě placenou práci! Proč jsem pořád nemocná?!
Jen nám (tedy i sobě!) říct, nepřežeňme to.
Mám totiž zkušenost, že tyto velké „aha bliky“ přichází, když třeba natírám plot (jo máš pravdu tati, už to dlouho nebylo) vysávám nebo jen tak bezduše jdu.
Ono to přijde. Ono to všichni pochopíme. V pravý moment.
Učím se, že nemusím všechno za každou cenu VYŘEŠIT, někdy ani ne PŘIJMOUT, když toho nejsem schopná.
Někdy, to stačí obejmout.
Pojď se to učit se mnou, chceš-li.
Add Comment